Autostop (2) - Ukrajinské náklaďáky

V podhůří ukrajinských karpat není problém stopnout nákladní auto. Těžké nákladní automobily značek Kamaz a Zil hojně využívají hlavně dřeborubci a pastevci. Část z těchto nákladní automobilů zde zůstaly po Ruské armádě, která je při odsunu začátkem devadestátých let prodávala za drobný peníz, Zily se objevily po krachu automobilky "Zil" a mnoho měsíců neplacené mzdy se kompenzovaly v podobě nákladního vozu. Vozy si ukrajinci opravují svépomocí, autorizované či specializované servisy zde patří do oblasti sci-fi. Spotřeba se pohybuje v rozmezí 70-100 litrů na 100km, ovšem při nízké ceně ukrajinské nafty, to zase tak strašné není.

Jak naložit buldozer na sklápěčku
Koločava - Siněvir a zpět, Ukrajina, srpen 2002

(Pozn: Záměrně přeskáču události, které se stopováním nesouvisí. Jen pro upřesnění - bágly máme v Koločavě, a míříme nalehko skouknout Siněvirské jezero.)

Blíží se k nám nákladní auto. Stop úspěšný. Je to však sklápěčka, na korbu se vlézt nedá a vzhledem k tomu, že do kabiny se vlezou tři lidi včetně řidiče to nevidím nadějně. Navíc musíme ještě cestou přibrat Vaška, který šel napřed. Řidič Jurko je veselý chlapík a nic pro něj není problém. Fajn. Řidič je z Koločavy, má v Čechách pár známých a dá se s ním docela dobře pokecat. Poté, co přistupuje Vašek, sedí v kabině pro tři celkem pět pasažérů. Jsme jak sardinky v plechovce a já se každou chvíli propadávám do mezery vedle řadící páky, protože sedím hned vedle řidiče. No co už... Pořád lepší než jít pěšky.

U Siněvirského parku vystupujeme. Jurko jede ještě dál a nabízí nám že nás klidně vezme odpoledne zpět. Skvělé. Sraz máme ve čtyři.

Na místě srazu čekáme do půl paté, a jelikož se nikde nikdo neobjevuje, tak usuzujeme, že jel asi dříve. Nejel. Po čtvrthodině nás dohání a na sklápěčce veze asi 10tunový buldozer. Ne uvnitř sklápěčky (tam by se svou šířkou nevlezl), jak by si mohl kdokoli představit, ale opravdu nahoře na sklápěčce, takže celý povoz teď má pěkných pár mětrů na výšku. Během jízdy se samozřejmě ptáme jak tam ten buldozer naložil. Normálně, o sklápěčku se zezadu opřely dvě skácené borovice a po nich buldozer vyjel nahoru. Stejným způsobem pak zase sjede dolů. Na Ukrajině není vůbec nic problém.

Sběr hub přímo z Kamazu
Lopuchov - hřeben Svidovce, Ukrajina, srpen 2002

Odbočujeme do horského údolí. Už po párset metrech se radujeme z úspěšně stopnutého Kamazu. Vůbec nevíme kam jede, v tuto cvíli je pro nás důležité, že míři tam kde my. Naskakujeme na korbu. Náklad tvoří trochu haraburdí a obrovská převodovka. Cestou ještě přibíráme babku, která jede nejspíš na borůvky.

K našemu překvapení Kamaz na konci údolí nezastavuje, ale začíná stoupat serpentinami nahoru. V polovině kopce zastavujeme u druhého Kamazu. Je třeba vyložit tu velkou převodovku. Aspoň jim pomůžem s vyložením nákladu. První záběr. "Uch... Ty vole, to váží aspoň 2 tuny". Druhý záběr. Úspěšné nadzvednutí o milimetr. Třetí záběr.Nadzvednutí o centimetr. Sunem převodovku k okraji, korby a pomalu ji spouštíme dolů, ovšem závěrečný manévr se nezdařil, a tak převodovka padá z výšky jednoho metru na prašnou cestu. "Buch!!!" Ozve se děsivá rána. "Eto charašo, ničivo něstalo", odpovídá Ukrajinec na naše tázavé pohledy.

Přetahujem převodovku pod Kamaz, odstavený na kraji cesty a pokračujeme dál.Skřípání brzd. Mám co dělat abych setrvačností nepřeleťel dopředu. Sakra co se děje? Řidič vylézá z auta, a cosi kutí u země v lese. Vrací se s několika ukázkovými praváky. Sotva se rozjedem, babka zapíská na řidiče. "Grib, Grib!!!" vykřikuje a ukazuje k pařezu, kde fakt roste pravák. K této aktivitě se hned připojujeme, ovšem výsledné skóre je více než ostudné. 5:0 pro ukrajince :o))

Babka vystupuje a my se šplháme do posledních úseků. Lezu na zadní část korby, s úmyslem, že fotit. Přejezd přes hrbolatý terén. Po několika vteřinách levitace a totálního zpřeházení všech vnitřností už chápu proč jsme byli upozorněni, ať nesedíme vzadu, protože to tam "trochu" skáče a s obtížemi se plazím zpět.

Kousek pod hřebenem vystupujeme. Ušetřili jsme několik hodin stoupání do kopce. Tehle stop se opravdu vydařil.

Kamazem až nahoru. Co víc si přát:o)

To co zbylo po povodni z cesty je průjezdné s velkými obtížemi