|
6. V Luhách na svatbě
Odpočinek byl více než osvěžující, jelikož jsme spali pod širákem. Nemáme chleba a ani netušíme v kolik jede z Luhů autobus do Rachivu, a proto se moc nezdržujeme. Po lesní cestě projíždí směrem do hor skříňový náklaďák, a když jsme téměř sbaleni, vrací se zpět. Na poslední chvíli ho stopujeme, ovšem dozvídáme se, že jede jen kilometr. No aspoň něco. Lezeme do zadní části vozu. Uvnitř to vypadá jako po výbuchu granátu. Podlaha je na mnoha místech děravá nebo prožraná rzí, sedačky jsou vytrženy kdoví odkud a některé ani nejsou připevněny. S tím vším ostře kontrastuje moderní motorová pila značky Husquarna. Přijíždíme k lesní křižovatce, na níž stojí další lesácké vozy. Domlouváme se s řidičem, zda by nás nehodil až do Luhů. Řidič cítí kšeft, ale jeho představa o ceně je pro nás nepřijatelná, takže nakonec pokračujeme pěšky.
Hodinka po prašné cestě pro nás není žádný problém. Přicházíme do vesnice. Kousek za prvními domky je splav a u něj dva stany, u nichž se povalují dvě igelitové tašky Tesco. No tak tohle můžou být jedině Češi. Tesco tašky nikdy nelžou:o) Jsou to Pražáci - tři kluci a dvě holky. Dáváme se s nimi do řeči a ptáme se hlavně na autobus a chleba. Dozvídáme se, že jediný autobus odtud jede v šest ráno a chleba dovezou do obchodu až zítra. A také to, že ve vesnici se koná odpoledne svatba.
Jdeme tedy do nedalekého obchůdku a dáváme si pivko. Lahváče tu chladí ponořené do nanuků ve velké lednici. Přemýšlíme co dál, a rozhodujeme se, že skouknem svatební obřad, a pak uvidíme, jak se situace vyvine. Mým plánem je využít podkarpatské pohostinnosti a nechat se pozvat i na veselku . Mohl by to být zajímavý zážitek. Za chvilku přicházejí Pražáci. Je nás tu celkem 8 čechů a majitelka obchodu pro nás připravuje posezení i se slunečníkem. Pokec u pivka se poněkud protáhuje. Já jsem napočítal asi 6 vypitých lahváčů.:o)) No ale na to, že jsme nesnídali, vypadáme relativně v pohodě. Přesouváme se do druhé části vesnice, kde se má konat svatba. Je tu o něco větší obchod, kde mají džusy, pečivo a taky dobré klobásky, takže ve tři odpoledne konečně doháníme snídani.
Čekáme na pátou hodinu. O rozptýlení se stará dvacetičlenná skupinka mladých a velmi znavených Poláků, kteří pod vedením čilého vedoucího přicházejí, či spíše postupně přikulhávají před obchod. Za chvíli to před obchodem vypadá jak v polním lazaretu. Dlouho se tu však nezdrží. "Koniec pauzy!!! Biereme plecaki i idzeme!" nesmlouvavě pokřikuje po půlhodině agilní vedoucí. Pojídáme klobásky s chlebem a sledujeme, jak tento polský pochod smrti mizí v dáli.:o)
Nedlouho poté se objevuje svatební průvod v čele s hudebníky. Míří do starého oprýskaného minikulturáčku, který stojí hned vedle. Obřad je vcelku zajímavý. I když se jedná o úřední strvzení sňatku, je zde k vidění mnoho zvyků a tradic. Po skončení obřadu se s námi dává do řeči matka nevěsty a zve nás na veselku. Svatebčané se opět řadí do průvodu a za doprovodu hudby míří celá svatba do kostela.
Tradice a zvyky provází i úřední obřad
Tradice a zvyky provází i úřední obřad
Mše je delší než dlouhá a zpočátku také prokládaná mnoha tradicemi, z nichž nejzajímavější jsou zdobené koruny na hlavách novomanželů. Druhá polovina obřadu je pak o nekonečném monologu pravoslavného kněze, který si to doslova a dopísmene užívá. Část svatebčanů znuděně posedává venku na lavičkách s nanuky, které se prodávají v malinkém obchůdku, účelově postaveném přímo naproti kostelu. Mládež sedí přikrčená v kostelních lavicích a s mobily v rukou si píše SMSky anebo hraje hry. V závěru obřadu se zívání neubrání ani nevěsta. Konec mše a přesun do domku nevěsty je vysvobozením pro všechny.
Svatební průvod vesnicí
Pravoslavný církevní obřad
Jsme usazeni ke stolu, který se po chvíli začíná prohýbat jídlem. Cukroví, domácí zákusky, papriky plněné rýží a masem (tohle je obvzlášť dobré), brambory, karbenátky, a několik druhů masa. Mňam. Mňam.
Pro svatebčany jsou na dvorku zbudovány stanové hangáry. Veselka je trochu mírnější, než jsem očekával. Většina mladých lidí totiž přes léto odjíždí za prací, takže zde převažuje generace do 20 a pak nad 40 let. Je vidět, že tu chybí to zdravé jádro.:o) Hudebníci umí všehovšudy asi čtyři základní melodie, akční je především bubeník, který buší do bubnu v pravidelných intervalech jako robot. Svatební tanečky jsou jednoduché, a kupodivu nedělají problémy ani takovému tanečnímu antitalentovi, jako jsem já, ale zároveň dost rychlé, takže člověk se slabší kondičkou by tu měl dost problémy. Hudebníci si jednou za čas dělají pauzu, při níž taneční parket okupuje náctiletá mládež, která si sem přitáhla hi-fi věž a CDčko s neuvěřitelnými šesti discohity, jimž dominuje Axel-F.
Původně jsme měli domluveno, že přespíme v jednom seníku, ale nakonec nespíme vůbec. Máme totiž docela problém ze svatby odejít, protože si s námi chce na každém kroku někdo připít na rozloučenou.:o)) Rozloučení s muzikanty. Vodka. Rozloučení s ženichem a nevěstou. Vodka. Loučení s dalšími svatebčany. Vodka. Vodka. Vodka. Když už jsme v pět ráno téměř na odchodu, zjišťujeme, že je pro nás přichystána ranní polévka a výslužka, v podobě sáčku masa všeho druhu a sáčku plného cukroví.
Konečně se nám podařilo svatbu opustit. Autobus, na který jsme spěchali, však nikde. Nejede totiž v šest hodin kyjevského času, ale v šest zakarpatského. Nikdy nepochopím, jak někdo může žít celý život s dvěma časy vzájemně posunutými o hodinu. Přijíždí malý autobusek, ve kterém je pár lidí, takže se do něj vlezeme tak akorát. Pohodová jízda. Ale jen do další vesnice. Dvacetihlavá skupinka Poláků, kterou jsme včera potkali u obchodu, by se odtud ráda dostala do Rachivu. Kapacita autobusu je během deseti minut překročena trojnásobně, mnozí stojí sotva na jedné noze. Našteští je Rachiv nedaleko. V nádražním bufetu si dáváme s pražáky pivko na rozloučenou, protože zde se naše cesty dělí. My máme naplánováno vydat se vlakem na sever a vystoupat na Svidovec, oni míří do Solotviny.
Kategorie Ukrajina, červenec 2005 ,
Vyšlo 6.4.2006 , Přečteno: 3756 x
Sdílejte
článek na facebooku
SOUVISEJÍCÍ / PODOBNÉ ČLÁNKY:
KOMENTÁŘE K ČLÁNKU:
Jméno / přezdívka :
Nadpis komentáře:
Text komentáře:
|