1. Divoka cesta do Lvova

Puvodni plan se zhroutil uz v Olomouci. Jak se to mohlo stat?:-))

Do Olomouce jsem dojel v pohode s rezervou na cekani na autobus do Lvova, na nez mam koupenou jizdenku. Kupuju trochu jidla v Albertu, trochu prolezu mesto, a pul hodky pred planovanym odjezdem busu prejizdim tramvaji na autobusak. Nastupiste najdu hladce, stoji tu dva ukrajinci, kteri zrejme pojedou stejnym autobusem jako ja, a pak par Moldavcu, kterym jede autobus do jejich domoviny o neco pozdeji. Pul hodinky je docela dlouha doba, a tak si jdu koupit neco na zub do bufetu. Vracim se 15:55 - patnact minut pred radnym odjezdem autobusu. Ukrajinci tu uz nejsou...divne...a pak se od Moldavcu dozvidam, ze autobus do Lvova jel proste a jednoduse o 15 minut drive. Bez ohledu na to, ze jsem mel na tuto linku kopenou jizdenku vcetne rezervace sedadla. To je vazne v prdeli...a co ted?

Prohledavam jizdni rady a zjistuju, ze dneska v sedm jede spoj do Rachivu pres Mukacevo a v osm dalsi do Lvova. Jenze oba uz muzou byt plne obsazene, takze radeji neriskuju, a kdyz je volno v tom prvnim, rozhoduju se, ze to teda vezmu pres Mukacevo. Sice netusim jak se dostanu z Mukaceva do Lvova, ale to poresim az na miste:o) "Listek" jsem poridil za osmset korun, v uvozovkach je to proto, ze jsem ve skutecnosti zadny listek nedostal, ale ridici si penize strcili do vlastni kapsy a nasmerovali me na jedno z volnych mist v buse.

V buse je jeste pet cechu - dva jednou s horskymi koly na zakarpati a tri se jedou podivat na Krym. Zbytek vesmes Ukrajinci. A kvuli tomu cekame na cesko-slovenskych hranicich v Bile, neuveritelne dve hodiny. Prejezd Slovenska v pohode, na ukrajinske hranici se cely autobus sklada po padesatikorune - coby uplatek celnikum, aby sme nemuseli cekat. Uplatek zafungoval, takze slovensko - ukrajinske hranice byly rychlejsi, nez ty cesko-slovenske. V Uzgorode menim u vekslaka penize, at jsem v Mukacevu ready na vsechno. :-)

Mukacevo, sedm rano. Na pokladne se dozvidam, ze autobus do Lvova jede az v jedenact a ve Lvove bude kdovi v kolik...no..to me teda moc nepotesilo. Beru si taxika, a prejizdim na vlakove nadrazi zjistit situaci tam....mno tak tady je to jeste lepsi, protoze prvni a jediny rychlik dneska jede az o pul pate odpoledne. No nic, tak se odeberu zpatky na bus. Pred vlakacem me zastavi chlapek, ktery nabizi odvoz do Lvova za "pouhych" 100 dolaru. Vysvetluji mu, ze tudy cesta nevede a ze pojedu busem, kdyz nejede zadny vlak.Chlapek na to, ze to neni pravda, vbehne k pokladnam a pote, co serve zenskou na pokladne z ni vytahne informaci, ze se da do Lvova dojet klasickyma osobakama na dva prestupy. Odjezd za 20 minut. Super.

Vlak je jak rekonstruovana vykopavka z minuleho stoleti:-) Nejvice me na nem zaujaly drevene lavicky misto sedadel. Pozici stewarda zastupuje stara babka s papirovou krabici, plnou cokolad, oplatku, piv a jinych laskomin. To nemaji ani ceske drahy:o)
V pohode dojedu az do mista, jehoz jmeno si pri psani blogu nejak nemuzu vzpomenout. V dalsim vlaku se davam do reci s typkem, priblizne meho veku, ktery vyucuje na Lvovske univerzite radiotechniku a ve volnem case se uci polstinu, takze si celkem v pohode pokecame.
Menim s nim mapu zakarpatske ukrajiny, ktera jde koupit asi jen v cesku ze jeho mapu Lvova. K tomu dostavam par tipu co kde navstivit. Ve Striji prestupujeme. Ne vsak do vlaku ale do autobusu, ktery je podle Vasila rychlejsi. Fakt byl asi o 2 hodiny.

Mno a dalsi napisu az priste. Ve Lvove stejne dneska napul chcalo. Zitra ma byt pekne, tak vyrazim na druhy pruzkum hned zrana:o) A pak me ceka dalsi divocina - cesta do hor a pokus o setkani se znamyma, kteri tam jsou jiz cca tyden. Po dnesku uz ale radeji nic neplanuju:o))