Konec ledna na Velké Fatře

Poslední lednový víkend jsme si dali menší zimní akcičku na Fatru. Nic náročného, spíše tak na pohodu. Z Liptovské Revůce jsme si vyšli pod Čierný Kameň na salaš Krátka, kde jsme přespávali. Na Salaši jsme potkali čtyřčlennou slovenskou skupinku, takže jsme také fajn pokecali. Počasí bylo dost proměnlivé. Během dvou dnů jsme zažili celou škálu stavů od slabé viditelnosti až po azurově modrou oblohu.

Ráno bylo sice polojasno, ale hezké počasí neustále bojovalo s mraky. Nakonec však pro sobotní den zvítezila hustá oblačnost. Na fotografii údolí Liptovské Revúce.





Lukáš a Sedlo před salaší Krátka, kde jsme přespávali. Pes není náš, ten patří našim slovenským kamarádům, které jsme zde na salaši potkali.





V neděli ráno však počasí otočilo kormidlem na opačnou stranu. Modrá obloha a zasněžené hory přichystaly hezkou podívanou.





Černý kameň (1479 m) v celé své kráse. Čierny kamen je jedno z nejmohutnějších vápencových bradel Velké Fatry. Jde o izolovanou a značně členitou vápencovou trosku chočského příkrovu, která je uložená na podloží ze slínovců. Svými strmými skalními srázy spadá směrem k osadě Liptovské Revúce.





Černý kameň (1479 m) tentokrát se sedlem vrcholu Ploská.





Zasněžená Ploská (1532 m). Fotogenický kopec s četnými niválními žlaby, které byly vymodelovány během posledních glaciálů. Vrchol je jedním z nejvíce lavinózních kopců na Slovensku si již vyžádal poměrně velkou řadu obětí.