Čím se liší západ a východ slunce?

V přechozím zápisku jsem zveřejnil východ slunce a v komentářích se rozpoutala malá debata, čím se vlastně východ a západ slunce liší, kromě toho, že slunce zapadá na opačné straně, než kde vychází. Začal jsem tedy z vlastního zájmu hledat na internetu, a nakonec jsem se rozhodl, že z toho udělám kratičký článek. neboť to může být pro někoho celkem zajímavé.


V okamžiku těsně před východem slunce lze pozorovat výrazně modrou oblohu v souvislosti s tím, jak Slunce, zatím pod obzorem, osvětluje atmosféru. Světla také bývá poměrně málo a je rozptýleno oblohou. Fotografie východů Slunce pak působí spíše bezbarvě. Vlastní vycházející slunce je nejčastěji oranžové, obloha kolem něj září mnohem méně než při západu Slunce. Během a po západu Slunce je obloha naopak zpravidla načervenalá.


Může za to rozdílné složení ranní a večerní složení atmosféry. Ranní atmosféra je studenější, sušší a čistší. Podvečerní atmosféra naopak teplejší, vlhčí a vlivem lidské činnosti i proudění vzduchu obsahuje více prachu a smogu, což podporuje vznik červánků, jež vznikají lomem a rozptylem paprsků na oblačných kapičkách a částicích prachu. Z tohoto důvodu je obloha během i po západu slunce za obzor mnohem více načervenalá, a západy bývají barevně sytější než východy. Světlo se na atmosferických aerosolech ovšem láme a rozkládá po celý den. Díky tomu je například obloha přes den modrá, v horách dokonce tmavě modrá až nafialovělá.

Při hledání těchto informací jsem se dopátral k další pozoruhodné zajímavosti. Sluneční paprsky pronikají při západu (východu) Slunce postupně různě hustou vrstvou atmosféry, což má za příčinu jejich lom, a to směrem ke kolmici k povrchu země. Dráhou paprsku světla ve výsledku není přímka, ale křivka. Atmosféra nám umožňuje vidět to, co bychom už (pro západ slunce) / ještě (pro východ slunce) zhruba pět minut vidět vůbec neměli.


Informace zpracovány za využití zdrojů: www.fotoradce.cz a http://www.pbhz.cz/praxe/met_con/pojmy.htm