Podkarpatská Rus a horské kolo - prozkoumané trasy

Konečně mám po létě čas začít sepisovat návštěvu ukrajiny, kde jsme si tentokrát vzali s sebou jízdní kola. Rozhodl jsem se začít krátkou soupiskou mnou prozkoumaných tras, věřím, že se to může někdy někomu určitě hodit.

Předem upozorňuji, že na silniční kola na Podkarpatskou Rus netahejte. Jediná místa, kde se na nich dá jezdit jsou výpadovky a spojnice mezi velkými městy, kde se to hemží autobusy a kamióny. Jakmile se dostanete pod hory, tak už je to minimálně na trekové kolo, a v zapadlejších vesnicích, jako je například Lopuchov už doporučuju i hlavní cesty (resp. to, co se za ně vydává:-)) jen na horském kole.

Všechny varianty vycházejí z ubytování v Koločavě nebo v Usť Čorné.

Koločava - Siněvir: Celodenní výlet - celkem zhruba 55 kilometrů po rozbitých asfaltkách. Z Koločavy se vydejte  na Něgrovec, Siněvir a Siněvirskoju Poljanu. Všude je dopravní značení, takže se neztratíte. Asi kilometr před jezerem je turbáza a dvě koliby, kde je možno pojíst šašlíky a dát si stakan samohonky. Pro přístup k jezeru je nutno projet vstupní branou do zapovědniku (chráněná oblast) a zaplatit vstupné 2 hřivny. U jezera budete muset kola zamknout, takže si s sebou nazepomeňte vzít zámek. Na naučnou stezku, která určitě stojí za to, vás totiž s kolem nepustí. No a nazpátek pak stejnou cestou, jen to bude zkopečka.

Koločava - Usť Čorna (- polonina Krasna): Pohodový, ale trošku blátivý výšlap na celý den. Přes východní část Koločavy se dostanete k pastvinám a po rozbité lesní cestě vyjedete až na sedlo. Některá místa jsou se sjízdností už trochu na hraně, ale dá se to. Do Komsomolsku a Usť Čorné se dostanete bahnitým sešupem dolů.  Když píšu bahnitým, tak mám na mysli, nákladními auty rozježděnou cestu, plnou hlubokých kaluží. Já bych to i jel, ale většině skupiny se do toho moc nehctělo, takže jsme to tehdy zde otočili. Ale jak říkám. Nesjízdné to určitě není:-) A pokud vyjedete z Koločavy brzo ráno, tak nazpátek to můžete vzít přes Poloninu Krasna. Úsek přes toto nevelké pohoří jsem sice na kole netestoval, ale šel jsem to kdysi pěšky a na vlastní odpovědnost prohlašuji, že je to sjízdné - přes celý hřeben se táhne cesta, kterou zde vyjezdily nákladní Zily.

Usť Čorná - Lopuchov - klášter Lopuchov: V Usť Čorné přejeďte most přes řeku, je tam všehovšudy jediný, takže se nemůžete splést. Poté vás čekají asi dva kilometry po asfaltovém tankodromu (ofiiálně je to hlavní cesta:-)) do Lopuchova, kde se tento tankodrom mění na celkem použitelný asfalt. Vesnici projeďte celou, není tam kde odbočit, tudíž se nemůžete ani ztratit. Jeďte pořád dál a dál rovně až na konci údolí spatříte na travnaté vyvýšenince malý klášter, k němuž se dá samozřejmě také vyjet. Pokud bude čas a počasí, lze určitě pokračovat ještě kousek, podle mapy jsou tím směrem pramey Tisy. Mě bohužel zahnalo počasí na zpáteční cestu.

Usť Čorná - Polonina Svidovec: Překrásná vyjížďka. Z údolí se po lesních cestách vyšplháte až do horních partií pohoří Svidovec. Jen to chce vědět kudy - Začněte tedy cestou do Lopuchova a hlídejte si první most ve vesnici (za tímto mostem budete mít řeku po levé ruce). Asi sto metrů za ním je odbočka doprava, která se jakoby vrací a směřuje ke kostelu, jehož věž nelze přehlédnout. Pokračujte až téměř ke kostelu a zabočte doleva do údolí, přejeďte jej skoro celé, první odbočky do hor (je před ní most přes potok) si nevšimejte,  odbočte až na té druhé. Po  dvou hodinách drtivého šlapání se dostanete až nahoru na Svidovec. Nahoře se pak rozhodněte podle času a nálady. Pokud máte dobrou časovou rezervu, lze si udělat okruh přes centrální část hřebene se sjezdem do východní části vesnice Lopuchov. Druhou variantou je zamířit k "Americkému dómiku", což je obrovská dřevěné ruina na severní straně hor, která je viditelná z dálky snad odkudkoli a  vede k ní pohodová lesní cesta. Za touto podivuhodnou stavbou sjeďte k salaším a hned u nich doprava po zpočátku nenápadné stezce. Kolem soustavy vodních koryt dorazíte na louku na svahu jednoho z horských hřbetů - zde již od začátku držte levé pěšinky - nejezděte nahoru na hřbet.  Následující úsek budete muset místy kola tahat lesem, ale jakmile se probijete k pastivnám, je to již orientačně jednoduché, do Lopuchova již vede jen jediná pěšinka.