Ráno pozorujeme vrcholky hor. Jsou v ještě větší mlze, než včera večer. Tam nahoře musí být pořádné peklo. Balíme stan a odcházíme. Stopem se dostáváme na náměstíčko v Sudrigiu, kde si kupujeme od sličné prodavačky melouny. Na vlakovém nádraží zjišťujeme, že vlak do Oradey jede až za 6 hodin. Jdeme tedy stopovat na hlavní silnici.

Přečíst celý článek >>

Ráno příchází pastevec a nabízí nám jídlo. Jdeme si tedy něco koupit do salaše, kde nám včera večer tvrdili že nic nemají. Za 15 000 lei dostáváme polovičku gigantického bochníku chleba, jeden chleba normální velikosti a kus dobrého špeku.

Přečíst celý článek >>

Již od rána nás doprovází malý černý psík, který se s námi seznámil již včera. Stačilo ho trošku podrbat a byl náš. Asi po 6 kilometrech ho zaháníme, protože pomalu nabýváme dojmu, že by byl schopen jít za námi až domů. Je zataženo a odněkud se ozývá hřmění. Za pár okamžiků zažíváme první rumunskou bouřku se vším všudy.

Přečíst celý článek >>

Probouzím se o něco dříve, takže se vydávám na průzkum k vodopádu. Ten je však opravdu ještě daleko takže po 20 minutách chůze lesní pěšinkou se vracím zpět. Na našem betonovomostkovém tábořišti už je čilý ruch, vaří se snídaně, lidi se koupou v potoce a našli se i takoví blázni co si v té ledové vodě myjou hlavy.

Přečíst celý článek >>

Ráno zjišťujeme, jak je pro nás výhodné, že vlak zastavoval i v této vesničce. Je to totiž blíže k horám než z Huedinu. Po výpadovce jdeme ještě asi 3 km, pak odbočujeme na cestu vedoucí do Valea Draganuluji. Večer bychom chtěli dorazit k jezeru, o kterém se cestou dozvídáme, že je to přehrada.

Přečíst celý článek >>

Ve večerních hodinách jednoho srpnového dne opouští naše pětičlenná skupinka vlakem Havířov. Půl hodiny před půlnocí vystupujeme v Žilině a v mezinárodní pokladně kupujeme jízdenky Žilina - Debrecen a zpět, využívajíc výhodné slevy Slovenských drah.

Přečíst celý článek >>